Den 2: Původ moudrosti (pondělí 30.9.2024)

V říjnu budeme číst knihu Sirachovcovu, abychom se zaměřili na to, jak se stát lidmi moudrými a pokojnými. Jako vzor života svatého manžela a otce ve službě Církvi a společnosti nám poslouží blahoslavený Karel Habsburský, poslední katolický císař. V rámci projektu “Císař pokoje” si v průběhu měsíce vyslechneme prezentace o významu svědectví bl. Karla pro muže dneška. Mezi našimi řečníky budou vnuk bl. Karla, Jeho královská a císařská výsost arcivévoda Karel Kristián Rakouský, a dalším člen rodiny, arcivévoda Eduard Habsburský, velvyslanec Maďarska při Svatém stolci, P. Boniface Hicks, OSB, který pracuje na podpoře jeho kauzy kanonizace ve Spojených státech, a jeho životopisec Charles Coulombe. 

Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen. 

Pamatujme, že jsme ve svaté Boží přítomnosti. Hledejte dnes moudrost, která pochází od Pána. V minutě ticha se modlete za Boží požehnání pro vás, vaši rodinu, bratrstvo a všechny muže Exodu. 

Pane, učiň mne nástrojem svého pokoje: kde je nenávist, ať přináším lásku, kde je urážka, ať přináším odpuštění, kde je nesvornost, ať přináším jednotu, kde je omyl, ať přináším pravdu, kde je pochybnost, ať přináším víru, kde je zoufalství, ať přináším naději, kde je temnota, ať přináším světlo, kde je smutek, ať přináším radost. Pane, učiň, ať nechci být tolik utěšován, jako spíše utěšovat, být chápán, jako spíše chápat, být milován, jako spíše milovat. Neboť je toto: kdo se dává, ten přijímá, kdo na sebe zapomíná, ten je nalézán, kdo odpouští, tomu je odpuštěno, kdo umírá, ten povstává k věčnému životu. Amen. 

Zdrojem moudrosti je Boží slovo ve světě. 

Čtení z knihy Sírachovcovy  

Sír 1,1-10 

Všechna moudrost je od Hospodina a je s ním navěky. Mořský písek a krůpěje deště a dny věčnosti kdo spočítá? Výšku nebe a šíři země, propastnou hlubinu a moudrost kdo probádá? Ze všeho první byla stvořena moudrost a rozumné poznání je od věčnosti. Pramen moudrosti je slovo Boha na výsostech, její stezky, toť věčná přikázání. Kořen moudrosti komu byl odhalen? A kdo poznal všechen její důvtip? Znalost moudrosti komu byla zjevena? Její bohaté zkušenosti kdo pochopil? Jen jediný je moudrý, ten, který budí velkou bázeň a sedí na svém trůnu. Hospodin sám stvořil moudrost, pohlédl a rozdělil ji, vlil ji do všeho, co vytvořil, aby byla s každým člověkem podle jeho štědrosti, a obdařil jí zvláště ty, kdo ho milují. 

Reflexe 

Žijeme ve světě, který stále častěji opouští moudrost a znalosti ve prospěch dat. Jsme bombardováni obrazy a názory, které se vydávají za pravdu. O naši pozornost se ucházejí vlivní lidé ze sociálních sítí, političtí experti, odborníci na to, jak spoléhat pouze sám na sebe, motivační řečníci, a dokonce i přátelé a rodina, kteří mají dobré úmysly, a nabízejí nám své názory na to, jak se orientovat ve světě a žít úspěšný a naplněný život. V této kakofonii hlasů je snadné cítit se zahlcený, zmatený, a dokonce i oklamaný. 

Jako lidé, kteří se snaží žít cílevědomě a čestně, potřebujeme spolehlivý kompas, abychom se v těchto neklidných vodách mohli orientovat. Úvodní verše Sírachovce nám takový kompas nabízejí a připomínají nám hlubokou pravdu, která je v naší údajně soběstačné kultuře často přehlížena: “Všechna moudrost je od Hospodina a je s ním navěky.” 

Tento jednoduchý výrok nás vyzývá, abychom přehodnotili svůj přístup k hledání moudrosti. Jak často se obracíme k Bohu jako k hlavnímu zdroji vedení? Dáváme při hledání porozumění přednost modlitbě, četbě Písma a tichému rozjímání? Nebo se nám stává, že neustále projíždíme sociální média, sledujeme videa na YouTube nebo skáčeme od jednoho žhavého záběru k druhému ve snaze pochopit náš svět nebo najít další pohled, který změní náš život? 

Pravdou je, že i když tyto zdroje mohou nabídnout některé cenné poznatky, blednou ve srovnání s hloubkou a bohatstvím Boží moudrosti. Jak nám připomíná Sírachovec, Boží moudrost je stejně rozsáhlá a nezměrná jako “mořský písek a krůpěje deště a dny věčnosti”. Před tímto obrazem bychom se měli pokořit a připomenout si omezenost lidského chápání a potřebu přistupovat k životu s posvátným odstupem od vlastních představ a plánů. 

To neznamená, že bychom se měli vzdát kritického myšlení nebo přestat usilovat o poznání. Spíše nás vyzývá, abychom se v přístupu k životu stali především kontemplativními. Stejně jako se Mojžíš setkal s Bohem v hořícím keři, než vedl lid do Exodu, musíme i my upřednostnit setkání s Boží Moudrostí před řešením výzev dneška. 

Muži Exodu by měli vědět, jak to vypadá v praxi: Znamená to vyhradit si první momenty dne na modlitbu a rozjímání nad Písmem, místo abychom hned po probuzení kontrolovali telefony nebo se ponořili do pracovních e-mailů. Znamená to vytvářet si v životě pravidelná období ticha bez hluku médií a technologií, kdy můžeme naslouchat jemnému Božímu šepotu. A může to znamenat, že kromě podpory svého bratrstva vyhledáte duchovní vedení, abyste rostli ve víře a moudrosti. 

Když si tento kontemplativní přístup vypěstujeme, měli bychom zjistit, že se náš pohled na životní výzvy začíná měnit. Problémy, které se dříve zdály nepřekonatelné, se při pohledu na ně optikou Boží moudrosti objeví v novém světle. Získáme sílu vytrvat v těžkostech, o kterých jsme si dříve mysleli, že je nezvládneme, a zvýší se pravděpodobnost, že objevíme nečekaná řešení našich problémů. 

Tento přístup k moudrosti není jen o získávání znalostí nebo řešení problémů. Jde o transformaci. Sírachovec nám říká, že Bůh jí “obdaří ty, kdo ho milují”. Když rosteme v lásce k Bohu a přizpůsobujeme svůj život jeho vůli, otevíráme se přijímání nejen informací, ale i formaci. Stáváme se lidmi, kteří jsou formováni Boží moudrostí a odrážejí Boží charakter ve svých myšlenkách, slovech a činech. 

Tato transformativní moudrost nám umožňuje žít s opravdovou svobodou a velkorysostí. Už nejsme svázáni neustále se měnícími názory druhých ani pomíjivými trendy naší kultury, ale můžeme pevně stát v nadčasových Božích pravdách. Můžeme odvážně čelit životním výzvám, činit jasná rozhodnutí a vést své rodiny a společenství s vizí a integritou. 

Ale buďme upřímní – tato cesta není vždy snadná. Naše kultura nás neustále táhne k rychlým a povrchním řešením. Hlasy světa se často zdají být hlasitější a přitažlivější než tichý, jemný hlas Boží. Při hledání moudrosti se můžeme potýkat s pochybnostmi, roztržitostí nebo nedostatkem trpělivosti. V tomto zápase se můžeme stát muži, kteří jsou známí tím, že nemají všechny odpovědi, ale tím, že vědí, kde je najít – v nekonečné moudrosti našeho milujícího Otce. 

Pojďme se zavázat, že ve svém životě vytvoříme prostor pro božskou moudrost, aby mohla zakořenit a vzkvétat. To může znamenat přehodnocení našich každodenních zvyklostí, konzumace médií nebo společnosti, ve které se pohybujeme. Může to znamenat, že se pustíme do nových duchovních praktik nebo se vrátíme k těm, které jsme ve svém životním plánu zanedbali. 

Zdrojem moudrosti je Boží slovo ve světě. 

Modleme se. 

Věčný Bože, dej nám, pokorně tě prosíme, podíl na své božské moudrosti, abychom správně počítali své dny a rostli v rozvaze. Kéž pod vedením Ducha svatého hledáme moudrost ve všem, co děláme, abychom hlouběji poznali tebe, který jsi moudrost sama. Skrze Krista, našeho Pána. Amen. 

Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen.