Den 19: Podivuhodné činy (čtvrtek 17.10.2024)

Dnes je svátek biskupa a mučedníka svatého Ignáce z Antiochie, který statečně čelil lvům v římském Koloseu. Ve své moudrosti učil ostatní a nade vše hledal Kristův pokoj, čímž se stal obětním darem za své stádo. Dnes ho ctíme jako pilíř prvotní církve, který učil apoštoly a ve svých listech předával pravdu katolické víry.

Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen.

Pamatujme, že jsme ve svaté Boží přítomnosti. Hledejte dnes spokojenost a poctivost v Pánu pro svou práci. V minutě ticha se modlete za Boží požehnání pro vás, vaši rodinu, bratrstvo a všechny muže Exodu.

Pane, učiň mne nástrojem svého pokoje: kde je nenávist, ať přináším lásku, kde je urážka, ať přináším odpuštění, kde je nesvornost, ať přináším jednotu, kde je omyl, ať přináším pravdu, kde je pochybnost, ať přináším víru, kde je zoufalství, ať přináším naději, kde je temnota, ať přináším světlo, kde je smutek, ať přináším radost. Pane, učiň, ať nechci být tolik utěšován, jako spíše utěšovat, být chápán, jako spíše chápat, být milován, jako spíše milovat. Neboť je toto: kdo se dává, ten přijímá, kdo na sebe zapomíná, ten je nalézán, kdo odpouští, tomu je odpuštěno, kdo umírá, ten povstává k věčnému životu. Amen.

Pán žehná těm, kdo se nehoní za bohatstvím.

Čtení z knihy Sírachovcovy

Sír 31,1-11

Nespavost kvůli bohatství působí chřadnutí těla, a starost o ně zahání spánek. Starost v době bdění nedá člověku zdřímnout, a těžká nemoc probouzí ze spánku. Boháč se namáhá shromažďováním majetku, a odpočívá-li, sytí se svými rozkošemi. Chuďas se namáhá při skrovném živobytí, a odpočívá-li, upadá do bídy. Kdo miluje zlato, nedojde ospravedlnění, kdo se honí za prospěchem, dostane se na scestí. Mnozí ztroskotali kvůli zlatu, slepě se řítili do záhuby. Zlato je pastí svým ctitelům, každý nemoudrý se do ní chytí. Blaze bohatému, který zůstává bez úhony a za zlatem se nepachtí. Kdo je takový? Ať mu blahořečíme. Vykonal ve svém lidu podivuhodné věci. Kdo obstál v pokušení a zůstal neporušený? Bude to jeho chloubou. Kdo se mohl dopouštět přestupků, ale nedopustil se jich, kdo mohl činit zlé, ale neučinil to? Jeho štěstí je zajištěno a o jeho milosrdných činech se bude vypravovat v shromáždění.

Reflexe

Na cestě Exodu v našem životě jsme povoláni k hlubokému osvobození – nejen od vnějších zdrojů útlaku, ale i od vnitřních pout, která nás drží v zajetí. Sírachovcova moudrost hovoří o jednom z nejsložitějších pout: o našem vztahu k penězům a bohatství.

“Nespavost kvůli bohatství působí chřadnutí těla, a starost o ně zahání spánek.” Tato slova jsou ozvěnou neklidu Izraelitů na poušti, kteří toužili po něčem jiném než po tom, co jim poskytl Bůh. Byli by vyměnili svůj chléb života – manu z nebe – a dokonce by se vzdali zaslíbené země mléka a medu za ryby a cibuli svého zotročeného života. Jakkoli to bylo ubohé, musíme se samozřejmě ptát, zda jsme jiní.

Jaké dobré dary vyměňujeme za lacinou kořist světa? Jsme pohlceni honbou za bohatstvím, nebo jsme pro něj našli správný, vyšší cíl? Sírachovec vykresluje živý obraz toho, jakou daň si honba za bohatstvím může vybrat jak u bohatých, tak u chudých. Bohatý člověk se nekonečně pachtí, aby hromadil své bohatství, zatímco chudý člověk strádá, když se jeho živobytí zmenšuje. Dovolíme, aby se bohatství stalo naším pánem, nebo ho budeme ovládat pro vyšší dobro? “Kdo miluje zlato, nedojde ospravedlnění, kdo se honí za prospěchem, dostane se na scestí”. To není odsouzení bohatství jako takového, ale spíše lásky k němu. Klíč spočívá v našem postoji a v tom, jak se svými prostředky naložíme.

Sírachovec nabízí silný protiklad: “Blaze bohatému, který zůstává bez úhony a za zlatem se nepachtí.” Je to výzva, abychom s ním hospodařili moudře jako Josef z Arimatie, který své bohatství používal ke službě Božím záměrům. Nejvýznamnější je závěr úryvku: “Jeho štěstí je zajištěno a o jeho milosrdných činech se bude vypravovat v shromáždění.” Zde nacházíme nejvyšší a nejlepší využití peněz – ne v hromadění nebo jejich  úzkostlivém střežení, ale v obdivuhodných skutcích dobročinnosti.

Jako lidé, kteří chtějí žít ve skutečné svobodě, jsme povoláni k odlišnému vztahu k bohatství. Jsme vyzváni, abychom se osvobodili od úzkosti z hromadění, ale také abychom rozpoznali potenciál bohatství jako nástroje dobra. Jsme poháněni touhou hromadit bohatství pro sebe, nebo nás inspiruje možnost použít naše zdroje k požehnání druhých a k podpoře Božích záměrů?

Cesta Exodu nás vyzývá, abychom opustili falešnou jistotu Egypta – včetně iluze, že nás může zachránit pouze bohatství. A vybízí nás, abychom shromažďovali prostředky nikoliv pro vlastní obohacení, ale pro budování Božího království.

Snažme se být lidmi jako Mojžíš, který považoval příkoří pro budoucího Krista za větší bohatství než všechny poklady Egypta (Žd 11,26). A muži, kteří si jako Šalomoun uvědomují, že bohatství je požehnáním, pokud je využíváno moudře a velkoryse. Kéž nehledáme pokoj v hromadění bohatství, ale v radosti z jeho používání ke službě druhým a k oslavě Boha.

Na cestě naší vlastní pouští se učme být spokojeni s každodenním Božím zaopatřením, bez starostí o bohatství. Zároveň buďme otevření způsobům, jakými Bůh může přinést hojnost ne pro naše vlastní pohodlí, ale abychom mohli potěšit druhé. Tímto způsobem proměníme potenciální překážku bohatství v odrazový můstek k větší lásce a službě. Stáváme se prostředky Božího zaopatření a využíváme zdroje, které nám svěřil, k tomu, abychom konali “úžasné skutky lásky”, které odrážejí jeho lásku a budují jeho království. Využívejme vše, co máme, včetně svého bohatství, k Boží slávě a pro dobro druhých.

Pán žehná těm, kdo se nehoní za bohatstvím.

Modleme se.

Pane, dárce všech dobrých darů, který se staráš o naše potřeby, varuješ nás před nástrahami bohatství a žehnáš těm, kdo uprostřed blahobytu zůstávají bezúhonní, vyznáváme, že máme sklon dělat si starosti o hmotné věci a nechat se připravit o klid starostmi o bohatství. Dej nám moudrost, abychom viděli dál než jen na zlato a stříbro, ke skutečnému bohatství tvého království. Když jsme požehnáni hojností, zachovej nás pokorné a štědré, abys nás ve svých očích shledal bezúhonné. Když se potýkáme se složitostí světského majetku, pomoz nám využívat naše prostředky ve prospěch druhých, aby skrze naše správcovství bylo oslaveno tvé jméno.

Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, který se stal chudým, abychom se my mohli stát bohatými v milosti. Amen.

Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen.