Den 14: Meč hříchu (sobota 12.10.2024)

Dnes s radostí slavíme svátek bl. Carla Acutise, digitálního průkopníka, který využíval internet k hlásání evangelia. Bl. Carlo zemřel v roce 2006 ve věku 15 let na leukémii a obětoval své utrpení pro dobro církve. Ze své velké lásky k Ježíšově přítomnosti v Nejsvětější svátosti vytvořil webové stránky, na nichž shromáždil všechny eucharistické zázraky světa.

Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen.

Pamatujme, že jsme ve svaté Boží přítomnosti. Odvraťme se od hříchu a přijměme cestu spravedlnosti, kterou nám nabízí moudrost, ještě dnes. V minutě ticha se modlete za Boží požehnání pro vás, vaši rodinu, bratrstvo a všechny muže Exodu.

Pane, učiň mne nástrojem svého pokoje: kde je nenávist, ať přináším lásku, kde je urážka, ať přináším odpuštění, kde je nesvornost, ať přináším jednotu, kde je omyl, ať přináším pravdu, kde je pochybnost, ať přináším víru, kde je zoufalství, ať přináším naději, kde je temnota, ať přináším světlo, kde je smutek, ať přináším radost. Pane, učiň, ať nechci být tolik utěšován, jako spíše utěšovat, být chápán, jako spíše chápat, být milován, jako spíše milovat. Neboť je toto: kdo se dává, ten přijímá, kdo na sebe zapomíná, ten je nalézán, kdo odpouští, tomu je odpuštěno, kdo umírá, ten povstává k věčnému životu. Amen.

Utečte před hříchem jako před hadem.

Čtení z knihy Sírachovcovy 

Sír 21,1-10

Synu, zhřešil jsi? Už to nedělej a za své dřívější hříchy pros o odpuštění! Před hříchem utíkej jako před hadem, přiblížíš-li se, uštkne tě. Jeho zuby jsou jako zuby lva, rozsápou duše lidí. Jako dvojsečný meč je každá svévole, na ránu jí způsobenou není léku. Zastrašování a povýšenost připraví člověka o bohatství, tak zpustne dům pyšného. Prosba z úst chudého dolehne až k uším Hospodinovým a jeho soud přichází rychle. Kdo nenávidí pokárání, jde ve stopách hříšníků, kdo se však bojí Hospodina, obrátí se v srdci. Mluvka se pozná zdaleka, rozvážný však ví, kdy uklouzl. Kdo staví svůj dům z cizího majetku, jako by na zimu sbíral kameny. Chumáč koudele je shromáždění svévolníků, nakonec zajdou v plamenech ohně. Cesta hříšníků je dlážděna kameny, ale na jejím konci je propast podsvětí.

Reflexe

Sírachovec nám předkládá ostrý kontrast mezi cestou moudrosti a svůdností hříchu a nabízí postřehy, které hovoří přímo k jádru lidského údělu. Text začíná naléhavou prosbou: “Synu, zhřešil jsi? Už to nedělej.” Toto přímé oslovení přetíná naši tendenci racionalizovat nebo zlehčovat naše špatné skutky. Je to výzva k poctivému sebezkoumání a rozhodnému jednání. Sírachovec nás nenechává utápět se ve vině, ale okamžitě nás nasměruje k řešení – k modlitbě za odpuštění našich minulých hříchů a k aktivnímu útěku od hříchu v budoucnosti.

Jsme povoláni k tomu, abychom se odpoutali nejen od hříchu, ale i od samotných tužeb a myšlenkových vzorců, které nás svádějí na scestí. Sírachovec pak používá řadu živých metafor, aby ilustroval povahu a důsledky hříchu. Hřích přirovnává k hadovi, čímž zdůrazňuje jeho smrtící povahu a naléhavost útěku před ním.

Hřích není nějaká neškodná požitkářská činnost nebo drobný přestupek, ale vážné ohrožení našeho duchovního blaha. Stejně jako lví kousnutí, které trhá maso, i hřích trhá naše vztahy, naši integritu a náš pokoj. Jako dvousečný meč hřích neubližuje jen druhým, ale zraňuje i nás.

Sírachovec nám říká, že hřích vnáší do domu pyšných nestabilitu a nakonec ho zničí. To slouží jako varování před hříchem pýchy, který tak či onak leží u kořenů všech ostatních přestupků. Obraz domu postaveného na písčité půdě, který není schopen odolat bouřím života, nám připomíná Ježíšovo podobenství o budování našeho života na pevných základech Božího slova.

V protikladu k nestabilnímu domu pyšných představuje Sírachovec moudrost jako pevně usazenou a nehybnou jako kámen. Tuto stabilitu nám nabízí, když se rozhodneme kráčet po Božích cestách. Je to příslib nezlomnosti uprostřed životních výzev, pevný základ, na němž můžeme budovat smysluplný život s jasným cílem.

Pro muže, kteří se snaží žít plně v Kristově svobodě, je jádrem věci toto: skutečnou svobodu nenajdeme v tom, že se poddáme svým hříšným touhám, ale v tom, že své myšlenky a skutky spojíme s Boží moudrostí. Toto sladění poskytuje základ stability, pokoje a cíle, pro které jsme stvořeni.

Jak můžeme tyto pravdy uplatnit v každodenním životě?

  1. Denně zpytujte své svědomí: Každý den si vyhraďte čas na poctivé zhodnocení svých myšlenek, slov a činů. Začněte oblastmi nepořádku a chaosu ve svém životě a zjistěte, zda je můžete přičíst svým hříchům.
  2. Okamžitě litujte: Neotálejte s prosbou o Boží odpuštění a důvěřujte v jeho milosrdenství.
  3. Vyhýbejte se blízkým příležitostem k hříchu: Zjistěte, které situace a vztahy vás vedou k hříchu. Vypracujte si strategie, jak se těmto situacím vyhnout a jak posílit svou odolnost, když vyhnutí není možné.
  4. Buďte zodpovědní: Sdílejte své problémy a cíle s přáteli z bratrské komunity, kteří vám mohou poskytnout podporu, povzbuzení a v případě potřeby i nápravu.
  5. Cvičte se v pokoře: Pravidelně si uvědomujte svou závislost na Bohu a potřebu jeho vedení.

Odolejte pokušení pýchy tím, že budete oslavovat úspěchy druhých a rychle přiznáte vlastní chyby.

Jako muži kontemplace ve světě jsme povoláni k tomu, abychom k této cestě vyhýbání se hříchu a usilování o moudrost přistupovali s promyšlenou reflexí. Pamatujte, bratři, že cesta moudrosti často není snadná, ale je nekonečně obohacující a z dlouhodobého hlediska snazší a radostnější než život v hříchu. Postavme své životy na pevných základech Jeho pravdy a staňme se majáky stability a naděje ve světě, který obojí zoufale potřebuje.

Utečte před hříchem jako před hadem.

Modleme se.

Milosrdný Pane, naše útočiště a sílo, který slyšíš modlitby chudých a pokorných a nabízíš uzdravení těm, kdo se odvracejí od hříchu: Dej nám, prosíme, moudrost, abychom utíkali před nepravostí, jako se utíká před jedovatým hadem, který se chystá udeřit. Když upadneme do hříchu, dej nám milost opravdového pokání, abychom se k tobě s upřímnou lítostí obrátili. Kéž osvíceni tvým Duchem svatým pokorně nasloucháme napomenutí a výtkám a nikdy nekráčíme ve šlépějích pyšných a nespravedlivých. Kéž je naše řeč na cestě tímto pozemským životem mírněna moudrostí a laskavostí, naše činy vedeny spravedlností a milosrdenstvím a naše srdce stále otevřena tvé proměňující lásce. Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, který zvítězil nad hříchem a smrtí, aby nám nabídl nový život. Amen.

Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen.