Den 8: Autentické mužství (neděle 6.10.2024)

Dnes je neděle, den Páně, který nám byl dán k uctívání, odpočinku a oslavě. Važte si tohoto dne jako dne svobody, kdy si můžeme užívat volného času s rodinou a přáteli. 

Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen. 

Pamatujme, že jsme ve svaté Boží přítomnosti. Uctívejte Boha úctou a štědrostí ke každému, koho dnes potkáte. V minutě ticha se modlete za Boží požehnání pro vás, vaši rodinu, bratrstvo a všechny muže Exodu. 

Pane, učiň mne nástrojem svého pokoje: kde je nenávist, ať přináším lásku, kde je urážka, ať přináším odpuštění, kde je nesvornost, ať přináším jednotu, kde je omyl, ať přináším pravdu, kde je pochybnost, ať přináším víru, kde je zoufalství, ať přináším naději, kde je temnota, ať přináším světlo, kde je smutek, ať přináším radost. Pane, učiň, ať nechci být tolik utěšován, jako spíše utěšovat, být chápán, jako spíše chápat, být milován, jako spíše milovat. Neboť je toto: kdo se dává, ten přijímá, kdo na sebe zapomíná, ten je nalézán, kdo odpouští, tomu je odpuštěno, kdo umírá, ten povstává k věčnému životu. Amen. 

Milujte Boha tím, že budete ctít jeho kněze a starat se o chudé. 

Čtení z knihy Sírachovcovy  

Sír 7,27-36 

Z celého srdce měj ve vážnosti svého otce a nikdy nezapomínej na bolesti té, která tě porodila. Pamatuj, že jimi jsi byl zplozen. Jak jim odplatíš to, co oni dali tobě? Z celé své duše se boj Hospodina a měj v úctě jeho kněze. Ze všech sil miluj toho, kdo je tvým tvůrcem, a jeho služebníky neopouštěj. Boj se Hospodina a měj ve vážnosti kněze, dej mu jeho podíl, jak je ti přikázáno: prvotiny, oběti za vinu, plece z obětního daru, oběť posvěcení a prvotiny svatých věcí. Měj otevřenou dlaň k chudému, aby se naplnila tvá blaženost. Dar je projev přízně vůči každému, kdo žije, ale neodpírej projev přízně ani tomu, kdo je mrtev. Neodvracej se od plačících a s těmi, kdo naříkají, i ty naříkej. Neváhej navštěvovat nemocné, neboť za takové skutky budeš milován. Budeš-li ve všech svých úvahách pamatovat na vlastní konec, navěky nezhřešíš. 

Reflexe 

Sírachovcova moudrost obrací naši pozornost ke zdánlivě drobným každodenním činům, které skutečně utvářejí náš charakter a ovlivňují naše okolí. Mužům, kteří se snaží žít zbožným křesťanským životem, nabízí tato pasáž mocný návod na autentické mužství prožívané v běžných životních okamžicích. 

Sírachovec se na začátku vrací k povinnosti ctít své rodiče a opakuje přikázání dané Bohem. Poté jde nad rámec rodiny a zahrnuje širší společenství a lidi v nouzi. Nabádá nás, abychom se báli Hospodina a ctili jeho kněze, abychom milovali svého Stvořitele a nezanedbávali jeho služebníky. To nám připomíná, že náš duchovní život není jen soukromou záležitostí, ale že jej prožíváme ve společenství, přičemž úcta a podpora náleží těm, kdo nám duchovně slouží. 

Dále se úryvek věnuje našemu zacházení s chudými, truchlícími a nemocnými. Sírachovec nás zde vyzývá k radikální empatii a aktivnímu soucitu. Říká nám, abychom nejen dávali chudým, ale abychom “měli k chudým otevřenou dlaň”. Tento živý obraz naznačuje spíše osobní, praktické zapojení do práce s potřebnými než odtažitou či neosobní charitu. 

Pro muže, kteří chtějí žít v neobyčejné svobodě, je to výzva, abychom se osvobodili od sebestřednosti, která nás často pohlcuje, a místo toho nás vyzývá k životu ve službě a sebedarování v lásce. V tom spočívá skutečná svoboda – ne v absenci povinností, ale ve svobodném rozhodnutí milovat druhé a sloužit jim tak, jak to činil Kristus. 

Pokud hledáte způsoby, jak druhým podat ruku, hledejte příležitosti ke službě v místní komunitě, ať už prostřednictvím církve, místních charitativních organizací nebo sousedských iniciativ. Cvičte se v plné přítomnosti těm, kdo truchlí nebo jsou nemocní. Někdy je pouhé posezení s někým v jeho bolesti tím největším darem, který můžeme nabídnout. Můžeme si vypěstovat návyk štědrosti, a to nejen penězi, ale také svým časem, dovednostmi a pozorností. 

Sírachovec také mluví o tom, jak je důležité pamatovat na vlastní smrtelnost. To nemá být morbidní, ale spíše nám to má pomoci udržet si nadhled a žít s rozmyslem. Když si uvědomíme, že náš čas na zemi je omezený, je pravděpodobnější, že budeme upřednostňovat to, na čem skutečně záleží, a každý den prožijeme s rozmyslem. 

Toto vědomí naší smrtelnosti nám pomáhá pěstovat svatý odstup. Když si uvědomíme, že si s sebou nemůžeme vzít hmotný majetek, světské úspěchy, a dokonce ani čas, můžeme tyto věci brát s nadhledem, bez obav je rozdávat a soustředit se na to, co má věčnou hodnotu – na náš vztah s Bohem, který se projevuje v lásce k druhým. 

Jako muže usilující o autentickou mužnost nás Sírachovcova slova vyzývají, abychom ztělesňovali ctnost nejen ve velkých chvílích, na které chceme být připraveni, ale i v malých, každodenních interakcích, které tvoří většinu našeho života. Jde o to být muži, kteří jsou známí svou poctivostí, soucitem a velkorysostí ve všech oblastech života. 

Pamatujte, bratři, že když tyto ctnosti žijeme v každodenním životě, nestáváme se jen lepšími lidmi – stáváme se více podobnými Kristu. Podílíme se na Božím díle vykoupení ve světě, přinášíme světlo do temných míst a naději těm, kdo ji potřebují. Buďme muži, kteří jsou známí svou úctou k Bohu, respektem k duchovním vůdcům, soucitem s chudými a trpícími, vědomím krátkosti života a vřelostí a otevřeností ve všech vztazích. Zavažme se, že tyto ctnosti budeme žít nejen tehdy, když je to snadné nebo si toho někdo všimne, ale důsledně, v tichých chvílích každodenního života. 

Vynikejme svou nesobeckou láskou a aktivním soucitem. Budeme tak růst ve svém charakteru a víře a vydávat přesvědčivé svědectví o proměňující síle Boží lásky v akci. 

Milujte Boha tím, že budete ctít jeho kněze a starat se o chudé. 

Modleme se. 

Milosrdný Otče, zdroji všeho života a dobra, dej nám, prosíme, srdce naplněná vděčností a úctou, abychom si vážili svých otců a matek a nikdy nezapomněli na dar života, který nám dali. Vštěpuj nám svatou bázeň před tvým majestátem a hlubokou úctu k těm, kdo slouží u tvého oltáře. Ať inspirováni tvou láskou otevíráme dlaně chudým a potřebným, utěšujeme truchlící a navštěvujeme nemocné. Skrze našeho Pána Ježíše Krista, tvého Syna, který ctil své pozemské rodiče a staral se o chudé a který s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha svatého, Bože, na věky věků. Amen. 

Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen.